Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsem dnes hrdá, že jsem Češka

27. 10. 2015 23:51:59
Myslím, že být hrdá na to, kdo jsem a kde žiju, je důležitým klíčem k osobnímu štěstí a je dobré si to čas od času připomenout, nejen tento slavnostní den. A na co a na koho jsem tu hrdá?

Nevím, jestli to přišlo s věkem, znalostí cizích krajin nebo to na mne plíživě sedlo někdy v době, kdy kráčely mou vlastí dějiny, ale cítím, že jsem hrdá na to, že jsem se narodila právě tady, protože je to podle mého soudu ta nejhezčí země. Nikdo ji ještě totálně nezplundroval, nevypásl stády, nevykácel a nevysušil. Je radost se prakticky kdekoliv zde projít a jsem hrdá, že v ní nejsou znesváření lidé, kteří by se neustále napadali a vraždili, jako je tomu leckde jinde. Můžu jít volně kam chci, aniž by na mne každou chvíli někdo řval nebo posílal policii, že je to jeho cesta, jeho les, jeho louka, v tom je obrovská svoboda a málokdo si to uvědomí, dokud to nezkusí někde v zahraničí.

Jsem hrdá, že tu máme tolik nezničených památek a je úžasné procházet Prahou, Českým Krumlovem, Mikulovem, Znojmem, Kutnou Horou, Mělníkem, Telčí nebo prakticky jakýmkoliv nezničeným městem, vesnicí nebo hradem či zámkem. Díky též za všechny národní rezervace a přírodní památky.

Jsem ráda za naše zdravotnictví, kde mám jistotu, že mne nenechají zemřít na ulici a pracují tam často opravdoví odborníci, i když někdy unavení a protivní, protože je jich málo. Jsem hrdá i na naše učitele, že se z těch našich dárečků ještě nezbláznili a nevzdali to. Velice oceňuji všechny odborníky, kteří by se za lepší peníze uchytili v zahraničí, přesto tu zůstali. Jsem hrdá na všechny farmáře, že se na to nevykašlali a stále hospodaří a nesmírně oceňuji i ty, kteří odolávají tlaku peněz a neprodali svou půdu k zastavění developerům. Jsem hrdá na všechny šikovné řemeslníky a lidi, kteří opatrují lidové tradice.

Jsem hrdá na naše tradice, jako jsou Vánoce s Ježíškem a Velikonoce a s radostí vnímám, že se ujímají i další a obce pořádají svá posvicení, jablkobraní, vinobraní, masopusty, bály, závody, festivaly, akce pro děti, sousedění ap.

Jsem hrdá na to, že máme svůj krásný jazyk a spoustu krásných knih v něm napsaných. Když se začtu do Čapka, Havlíčka, Vančury, Legátové nebo Šabacha, Pavla či Nepila, je to zážitek.

Jsem hrdá na spoustu nádherných českých filmů. To, co napsal a zahrál Zdeněk Svěrák, mohu vidět skoro vždy, stejně tak filmy od Karla Kachyni, Jana Svěráka, Václava Vorlíčka a Miloše Formana. Je úžasné sledovat herce a herečky jako jsou pan Werich, Hrušínský, Vetchý, paní Cibulková, Hrzánová, Medřická, Stašová a Chramostová.

Je nádhera poslouchat harfistku Janu Bouškovou, stejně tak jako třeba kytaristu Michala Pavlíčka, zpěvačky Ivu Bittovou, Katku Peckovou, bratry Ebeny, Radůzu - o chvále českých muzikantů by se dalo napsat samostatné pojednání.

Je nádherné vnímat obrazy Antonína Chittussiho, Antonína Slavíčka, Mikoláše Alše, Josefa Mánesa, Jakuba Schikanedera, Alfonse Muchy a mnoha dalších.

Je úžasné si uvědomit, že naše zem dala světu hudební velikány jako Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu, Leoše Janáčka a Zdeňka Fibicha.

Jsem hrdá, že naše země dala světu vědce, jako byl Antonín Holý, Otto Wichterle, Jan Evangelista Purkyně, Jaroslav Heyrovský a je krásné vnímat Václava Cílka či Václava Větvičku a jejich pořady, knížky a přednášky.

Jsem hrdá i na většinu zdejších lidí, protože cítím, že si tu povětšinou zachovali zdravý rozum a nejsou křečovití, jsou skromní a mají vztah ke krajině i zvířatům. Vím, že když se na mne usmějí, tak to není společenská maska, ale rádi mne vidí. Jsem hrdá a vděčná, že se jich stále najde tolik, kterým osud vlasti a národa není jedno.

Myslím, že být hrdá na to, kdo jsem a kde žiju, je důležitým klíčem k osobnímu štěstí. Bez toho nemít kde to své doma, bych se cítila vykořeněná a nešťastná. Nedovedla bych žít jinde.

Mrzí mne, že tolik lidí není schopno jmenovat jedinou českou osobnost, kterou by naklonovali, nadávají na svou vlast, neumí pořádně česky a hledají tady jen mouchy.

Přes vše zlé, co tu je a bylo, je to nádherná zem, za kterou stojí za to bojovat. Je mnoho lidí a věcí, na které jsem tu hrdá.

A na co nebo na koho jste tu hrdí vy?

Autor: Dana Bočková | úterý 27.10.2015 23:51 | karma článku: 32.74 | přečteno: 1391x

Další články blogera

Dana Bočková

Učila jsem tři roky v cirkuse. Byly to nejlepší roky mého života

Rozhovor s bývalou učitelkou Ivou Rosovou o tom, jak se učí a vychovávají cirkusové děti, čím ji obohatila tato práce a jak se s dětmi cestovalo a učilo zároveň.

11.2.2017 v 19:01 | Karma článku: 21.38 | Přečteno: 1145 | Diskuse

Dana Bočková

Cirkus není jen práce, je to způsob života

Janu Málkovou jsem poznala na Facebooku, kde hledala kamarádku z dětských let. Snažila jsem se jí pomoci. Zadařilo se, kamarádka byla nalezena a já Janu poprosila o rozhovor o životě u cirkusu. Její příběh mne opravdu dostal.

9.2.2017 v 11:47 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 850 | Diskuse

Dana Bočková

Co by řekl Havel

Vždy mne baví vykladači myšlenek mrtvých nebo imaginárních bytostí. Co by řekl Havel uprchlické vlně? Já se na rozdíl od nich pamatuji, co skutečně řekl.

8.1.2017 v 11:47 | Karma článku: 35.57 | Přečteno: 1447 | Diskuse

Dana Bočková

Kladivo na čarodějnice

Zrušení pořadu Kupředu do minulosti jako boj proti alternativním názorům ve veřejnoprávním prostoru, nebo spíš dalším krokem k omezování svobody projevu a demokracie? Opravdu potřebujeme cenzuru a mentální inkvizici?

16.12.2016 v 10:07 | Karma článku: 38.33 | Přečteno: 3594 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Pindalínismus Obecný: nejrozšířenější nemoc v ČR

Pindalínismem začínáme trpět už jako děti. Je to virus, který u někoho propukne ve zcela rozvinutou a bující nemoc, která čím více je pindáno, nabývá na síle.

23.6.2017 v 11:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Olga Pavlíková

Macron je služebník zla

Jestli je jím vědomě, nebo to ještě neví, nevím ani já. Každopádně, namísto aby se na začátku své nečekané hvězdné kariéry staral o průšvihy ve své zemi, na summitu v Bruseli zuřivě vycenil tesáky na východoevropské země.

23.6.2017 v 11:33 | Karma článku: 21.52 | Přečteno: 264 | Diskuse

Památník Lidice

Báseň zkomponovaná u příležitosti 75. výročí vypálení Lidic

Paní Jarmila Pacholíková složila u příležitosti 75. výročí vyhlazení obce Lidice dojemnou báseň, o kterou se s Vámi chceme podělit.

23.6.2017 v 9:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jiří Mitáček

Jaký jsi přechodec, čtenáři….?

Pokládám tuto kontroverzní otázku záměrně. Zamysleli jste se někdy nad svým chováním, jako účastník na provozu na pozemních komunikací, třeba i při obyčejném přecházení? Nepotřebujete, proč?? Máte přeci přednost a basta.

23.6.2017 v 9:29 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 199 | Diskuse

Klára Dvořáková

Já samec - povídka

Když si chlap umane, že je samec a žádné důkazy k tomu nepotřebuje. Varování: Valná část povídky se odehrává na pánských záchodcích reprodukční kliniky...

23.6.2017 v 8:31 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 286 | Diskuse
Počet článků 49 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4135





TOPlist

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.