O panu Bradym, plackách s D. Hermanem, zneužití odporu k M. Zemanovi, o zmanipulování tibetské otázky a též o snadné manipulovatelnosti studentů.
Pan Brady klopýtá obtěžkán medailemi, klíči, plaketami, uznáními a náhlou slávou domů, a pokud mu zbyla nějaká soudnost, do konce života nepřestane kroutit hlavou, na jakém tripu se to vlastně ocitnul.
Ostatní nevyznamenaní, kteří bez povšimnutí prošli koncentrákem a ti, kteří nejsou zmanipulovaní hysterií a masírkou, na které byl odpor proti M. Zemanovi využit přelévajícími se silami z Top09 do KDU (pravými organizátory Staromáku byli M. Jurečka s P. Gazdíkem), nad tím stojí v němém úžasu. O znehodnocení řádů, medailí, čestných členství a jiných podobných poct ani nehovořím.
Díky za iniciativu, která nás čeká - tedy zdarma rozdávané placky po klubech a hospodách s D. Hermanem jako morálním cool spasitelem národa, který nám na srazu Sudetoněmeckého landsmannschaftu razí cestu do středu Evropy, abychom mohli splynout s Německem tak, že bychom se jako národ jednou provždy rozplynuli. (Vycházím z jeho návštěvy sjezdu Sudetoněmeckého landsmannschaftu, o které lživě tvrdil, že mu ji schválil prezident, a kde se nechal slyšet, že by se Česká republika mohla stát spolkovou zemí Německa. Je lhostejno, jestli to myslel z ekonomického či jakéhokoli jiného hlediska, čímž on sám tento výrok hájí.)
Jistě jeho politické působení budou schopni obhájit ti, kteří ho budou mít na klopách, stejně jako K. Schwarzenberga s čírem, aniž by byli s to jmenovat jediné politické rozhodnutí nebo výsledek působení Karla v politice napříč stranami.
Zájem o ně je prý obrovský, grafika i cílové zaměření stejné, jako u Karla s čírem - orientována na mladé rebely, kteří se domnívají, že našli bez přemýšlení hrdinu boje proti orientaci východním směrem. Stačí pár oblíbených výrazů módního slangu (jako např. hustokrutopřísnej týpek), žváro trávy a správné brýle. Aspoň bude na první pohled zřejmé, (řečeno slovy klasika humoru P. Kantorka), kdo je ujetej.
O tom, jakým způsobem a kým byl využit Tibet, ke kterému jsem vzhlížela na studiích a zbožně si četla budhistická a lamaistická moudra v knihách, které jsme s pár známými opisovali a kopírovali a předávali si je jako klenoty mezi sebou, raději ani mluvit nebudu. Nad K. Jacques, vyvěšující ostentativně s M. Bursíkem vlajky Tibetu nebo revolucionářem Kalouskem zabaleným v tibetské vlajce a aktivitami D. Hermana v této oblasti bych už musela asi vrhnout.
Nepřestávám však žasnout, jak snadno se dají zmanipulovat vysokoškolští studenti, u kterých bych předpokládala vytříbené kritické myšlení, které, jak se zdá, většina z nich vyplýtvá na kritiku svých kantorů a vrstevníků. Jak málo z nich dokáže říci, proč demonstrovali za změnu vysokoškolského zákona, co obdivují na K. Schwarzenbergovi, T. Halíkovi, M. Putnovi ap., jaké jsou důsledky migrační vítací politiky a co hodlají podniknout, až tu i na jejich vkus bude migrantů dost. Stačí, že pan děkan nebo příslušná mainstreamová kulturní ikona, která je momentálně v módě, zavelí a hurá na barikády.
Je jedna důležitá poučka, na kterou by nikdy neměli zapomínat ti, kteří chtějí něco ve svém životě změnit. Ať už je to odvrhnutí zhoubného zlozvyku nebo nenáviděného člověka či skupiny. Když totiž něco odstraníte, je důležité mít promyšleno, čím nebo kým to nahradíte. Jinak se něco podobného těžko povede, případně se vakuum překlopí ještě do horšího stavu a je obsazeno silami, které si nepřejete ani vy.
Kuřáci často nahradí cigaretu alkoholem, drogou či dortíkem, svržený diktátor je nahrazen vojenskými juntami nebo hrdlořezy, nenáviděný politik je nahrazen machiavelistickým, bezskrupulózním manipulátorem nebo je tam dosazena loutka, která má učinit nepopulární, avšak nutné změny, aby pak přišel za jásotu davu oblíbený a milovaný vůdce, který povolí otěže. Ještě před rebelií je dobré tedy důkladně uvážit nejen to, co nechceme (na tom se lidé velmi snadno shodnou, protože nic tak nesbližuje, jako společný nepřítel), ale co vlastně chceme, aby pak nebylo ještě hůř.
