Řídí EU cíleně migrační toky?

Proč jsme neměli v době návalu příchozích z Řecka najednou problém se Středomořskou trasou a tento problém se po uzavření Balkánské trasy nyní vrací, ačkoliv Řeckem procházejí z většiny jiné národnosti, než do Itálie?

V souvislosti s migrací se kromě obav vynořili migrační „odborníci“, kterým média hojně popřávají sluchu, oni ovšem při konkrétnějších dotazech na migrační toky, statistiky, strategie přijímání migrantů státem i platné zákony většinou nejsou schopni poskytnout  konkrétní odpověď, přestože migrační poradenství je živí. Jsou však plni propagandy a tvrzení, jež předkládají s naprosto suverénní sebejistotou, která je většinou přímo úměrná jejich mládí a nezkušenosti.

Takto jsme se ze všech podobných rozhovorů např. dozvídali, že migraci nelze zastavit, nemá cenu budovat hranice, pašeráci si najdou vždy své cesty a Češi se musí smířit s tím, že se migraci musí bez odporu podrobit. Ilegální přechody hranic migrantů by měly být legální a cesta by se jim měla usnadnit. Migranti by překonali každý plot ap. Miliony migrantů ročně jsou pro Evropu zanedbatelné, protože by se jich sem vešlo mnohem, mnohem víc. Směšovaly se naprosto rozdílné typy migrací a vyvozovaly se z nich nesmyslná tvrzení. Postupným otevíráním Overtonova okna dospěli až k tomu, že jakákoliv hranice je nemorální, pojem "ilegální migrant" je nepřípustný a lidé mají právo kamkoliv svobodně přijít bez dokladů a tam si nárokovat, že chtějí žít. Novináři a politici pak tato tvrzení často přejímali jako dogmata, která opakovali.

Přijímání ilegálně vstupujících migrantů ze všech koutů světa bylo najednou líčeno jako něco naprosto normálního, vysoce morálního, pro zem pozitivního, ba ekonomicky výhodného. Televize Al Jazeera vyhlásila pojem ilegální migrant za nepřijatelný a za pár měsíců to po ní papouškovala všechna západní média, včetně našich, protože, jejich slovy, žádný člověk není ilegální. Že nešlo o člověka jako takového, ale o jeho chování při přechodu hranic, těmto manipulátorským žonglérům se slovy nedošlo a neupozornil je na to ani žádný televizní redaktor, který jim nábožně naslouchal.

Nebylo tajemstvím ani to, že za těmito samozvanými odborníky na propagaci migrace většinou stojí jejich neziskovka, kterou příchozí migranti živí a někdy díky radám a poradám migrantům se do platů jejich zaměstnanců rozplynou téměř veškeré její příjmy.

Tvrzení, že před migranty neobstojí žádný plot, vyvracel již od samého počátku fakt, že opevňování blízkovýchodních hranic se ukázalo jako velmi efektivní a s novodobými migračními toky tyto státy nemají nejmenší problém. Tuto chiméru rozmetal též V. Orbán, který pomocí poměrně primitivního plotu a vojska, které ho hlídalo, dokázal bez krveprolití maďarskou hranici ubránit a zvrátit migrační tok přes jiné balkánské státy. Pozoruhodná však byla neuvěřitelná hysterie, která se kolem toho rozpoutala, aniž by se tam někomu něco vážného stalo. Na zastřelené migranty na hranicích Bulharska a Rumunska naopak nereagoval nikdo a tisk je přešel suchým konstatováním bez cílené eskalace emocí veřejného mínění.

Bylo obtížné se dostat k datům ze 3. a 4. čtvrtletí loňského roku, která by migraci spolehlivě měřila a která by ukazovala globální čísla. A. Merkelová dokonce na podzim sdělila, že tato data nechce publikovat, protože budí obavy a negativní emoce obyvatel a celkem pochopitelně se na tom podepsalo i obrovské kvantum příchozích, které již nebyli úředníci efektivně schopni podchytit, spočítat a následně zkoordinovat data mezi státy. Na podzim dokonce Frontex, jenž shromažďoval data o migrantech, které převážel a počítal, vydal zprávu, že jich vlastně tolik není, jak spočítal před měsícem, kdy jeho cifra překročila 1,1 milionu příchozích a některé prý počítal dvakrát. 

Jaké rozpory ve statistikách jednotlivých organizací zabývajících se migrací se vyskytují a jak obtížné je díky špatné evidenci, váznoucímu předávání dat i opakovaných žádostech migrantů o azyl v různých státech je spolehlivě spočítat, plyne z tohoto článku.

Další rozpor, který naplňoval média a sytil emoce, byl mezi tím, jestli jsou mezi příchozími ve větší míře pouze muži, nebo příchozí jdou spíš s rodinami. O tomto se vedly rozsáhlé a emočně zbytečně vyhrocené polemiky, protistrany se navzájem obviňovaly z neznalosti a ze lží. Tento fakt se ve statistikách hezky zrcadlí a dovede vysvětlit, proč na fotkách a v táborech pro migranty v Itálii opravdu dominují muži a proč dobrovolníci vídali v uprchlických táborech v Řecku rodiny. Balkánská cesta se postupně stávala oblíbenější pro svou levnost, rychlost a bezpečí, takže ji čím dál více začaly využívat rodiny s dětmi. Muži se na této trase více vyskytovali ze začátku roku a teprve postupně v průběhu roku přibývaly rodiny s dětmi. Do statistik příchozích dětí se výrazně od června podepsal i fakt, že mezi děti začali být od června počítáni i adolescenti 15-18 let. Dříve byly za děti počítány jen příchozí do 15 let věku. 

Vynořila se také otázka, jak je možné, že Balkánská cesta byla náhle tak masivně využívána a proč zrovna nyní je tak prudký nárůst příchozích. Politici hovořili o otevření tureckých hranic  a cestovatelé tento fakt potvrzovali, kdy popisovali turecko-řecké hranice v terénu jako volně propustné, strážní věže opuštěné a turecké pohraničníky jako naprosto laxní k migrantům, přebíhajícím hranice.

Co mne však zaujalo nejvíc, byl fakt, že migrační problém v Itálii při výskytu zvýšeného přílivu Balkánskou trasu zcela v médiích utichl. Proč se o Středomořské trase a problémech v Itálii naráz nemluvilo a nemluvilo se o tom téměř  tři čtvrtě roku, kdy Balkánská trasa dominovala? Dříve jsme slýchali z médií o krvavých konfliktech v jižním Súdánu a podle četnosti článků to vypadalo, že dalšími uprchlíky, jejichž přijímání bude EU podporováno, budou právě Súdánci. Média plnily zprávy o problémech s africkými migranty v utečeneckých táborech, které potvrzoval i poslanec T. Zdechovský, který v té době tyto tábory osobně navštívil. Naráz však tyto zprávy utichly a slýchali jsme téměř výhradně jen o Syřanech z Balkánské trasy.

Jako první a nejjednodušší odpověď se samozřejmě nabízí, že dramatické dění na Balkánské trase přehlušilo v médiích problémy s migrací v Itálii. Ale že by až na tak dlouhou dobu?

Další důvod, uváděný hojně v tisku byl, že Balkánská trasa je bezpečnější a levnější, váleční uprchlíci začali tedy preferovat tuto cestu.

Balkánskou trasou přicházejí často jiné národnosti, než trasou Středomořskou. V letošním roce nejvíce migrantů - 17% - připlulo do Itálie z Nigérie, asi 15% z Gambie.

 

 

Pokud tyto statistiky z UNHCR pro Řecko a Itálii totiž srovnáme, je vidět, že příliv migrantů ze Středomořské trasy oproti roku 2014 opravdu klesá v době, kdy migranti začali masivně  proudit Balkánskou trasou.

 

 

 

Jaké mohou být další důvody? Pominu konspirační teorie, že celou migrační krizi někdo ovládá a střídavě pouští jeden nebo druhý kohout, protože tak velké území, ze kterého lidé přicházejí, podle mne není možno dostat pod kontrolu jedním člověkem, zájmovou skupinou nebo státem. Navíc protichůdných státních i ekonomických zájmů různých skupin je tolik, že by se všichni nebyli schopni dohodnout.

Samozřejmě hraje roli i to, že se pašeráci přizpůsobují trhu (tady počítám, že pašerácké skupiny se ale utvoří lokálně tam, kde je možnost a poptávka, ale není je možno centrálně řídit. (Proč však nelze tyto bandy za celý rok odhalit a potrestat a Frontex jim není schopen potopit ani prázdnou loď, je mi záhadou, ale to už je věc jiná.)

Je tedy migrační tok alespoň z části ovladatelný a je EU schopna tam, kde potřebuje, (v případě, že tomu opravdu chce), ho zmenšit, navzdory členitosti pobřeží a důvodům, které se dříve uváděly, proč to nejde, ačkoliv předchozí léta s tím problém nebyl? Vypadá to, že ano. Jakou roli ještě dnes může hrát projekt Euromed, plánující přijetí 56-80 milionů migrantů do EU, který byl však údajně odložený?

Italská trasa nyní opět nabývá na síle a Itálie ve středu zachránila přes 1360 migrantů z lodí. Za tři dny jich bylo 3700.

Jaký na to máte názor vy?

Autor: Dana Bočková | středa 6.4.2016 22:12 | karma článku: 35,39 | přečteno: 1460x
  • Další články autora

Dana Bočková

Co by řekl Havel

8.1.2017 v 11:47 | Karma: 36,42

Dana Bočková

Kladivo na čarodějnice

16.12.2016 v 10:07 | Karma: 38,70

Dana Bočková

Vize ministryně Marksové v praxi

15.11.2016 v 22:25 | Karma: 41,27

Dana Bočková

Končí svoboda pohybu?

29.3.2016 v 8:41 | Karma: 37,12
  • Počet článků 53
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5656x